Služebná usmrtila novorozence, pak jej ukryla v odpadní jímce

TRNOVANY (TURN), 28. 11. 1891 až 13. 2. 1892:

Ke strašlivému případu došlo v Trnovanech u Teplic na sklonku roku 1891. Služebná Albine Buttová, zaměstnaná u manželů Hahnových, zde porodila a následně usmrtila své dítě. Protože se jedná o citlivé téma, sluší se informovat matky a jiné senzitivnější čtenáře, že případ obsahuje několik nepříjemných podrobností, v zásadě však v popisu nezachází do úplných detailů. Co nešťastnice Buttová spáchala, nám odhalil Teplitz-Schönauer Anzeiger v rubrice „Soudní síň“ (Gerichtshalle) ze dne 13. 2. 1892.

Nové místo v rodině továrníka Hahna

Dvacetiletá Albine Buttová byla ještě počátkem roku 1891 zaměstnaná v restauraci v Drážďanech (Dresden). Již tam však muselo dojít k nechtěnému početí dítěte, neboť v květnu téhož roku Buttová podala v místě výpověď a o nové zaměstnání se ucházela v poněkud vzdálených Teplicích. Štěstí se na ni usmálo v domácnosti trnovanského továrníka Hahna, jenž s manželkou Theresií Hahnovou a dětmi obýval byt v patře domu č. p. 60 v ulici Bohosudovská (Mariascheinerstrasse). V domácnosti Hahnových měla coby služebná vypomáhat do Vánoc a do té doby si měla najít jiné a stálejší místo. Buttové se dařilo své těhotenství úspěšně maskovat, což s ohledem na tehdejší způsob odívání, při němž ženy své křivky zakrývaly několika vrstvami oděvu, nebylo tak obtížné. Drobné podezření vůči Buttové podjala pouze její přímá nadřízená, vrchní služebná. Ačkoliv Buttová věděla, že přijde osudný den porodu, snažila se myšlenky na něj vytěsnit a až do poslední chvíle pečlivě pracovala, aby nevzbudila nechtěnou pozornost.

Osamělý porod v pokoji pro služebné

Onen osudný den nastal 28. 11. 1891. Buttová pocítila silnou nevolnost a bolesti v podbřišku. V panice své zaměstnavatelce sdělila, že jí není dobře, že patrně onemocněla a potřebuje si odpočinout. Poté se odebrala do svého pokoje, kde sama v ukrutných bolestech porodila zdravou holčičku. Stěží si dokážeme představit hrůzu, jakou dívka musela prožívat, když si uvědomíme, že se nacházela v zaměstnání, kde se navíc o jejím stavu nesměl nikdo dozvědět. Tíhu celé situace umocňovala také skutečnost, že svobodné matky byly na konci 19. století považovány za ženy volnějších mravů a v drtivé většině odsuzovány. Pro ženu, nemající stálé zaměstnání, ani muže, který by ji i s dítětem zaopatřil, neexistovaly téměř žádné vyhlídky na šťastné mateřství. Albine Buttová si toho byla dobře vědoma, což však neospravedlňuje čin, jakého se následně dopustila.

Její novorozená holčička se měla čile k životu a krátce po porodu začala nabírat k hlasitému pláči, jenž by u zaměstnavatelky vyvolal pozdvižení. Zakryla proto dítěti ústa dlaní a pevně mu sevřela hrdlo. Holčička se chvíli vzpírala nedostatku vzduchu, po chvíli však pohyby jejích ručiček ustávaly, až naposledy vydechla. Její život trval sotva pár desítek minut. V pokoji tak zůstala vyčerpaná matka s mrtvým novorozencem. Za zdmi jejího pokoje zatím probíhal běžný ruch nic netušících členů domácnosti.

Poté, co Buttová opět nabrala síly, zavinula mrtvé tělíčko do hadrů a vložila jej do hrnce. Hrnec pak zanesla na toaletu a vhodila jej do otvoru v prkénku, jímž propadl do odpadní jímky. Ženě se alespoň trochu ulevilo. Její klid však neměl dlouhého trvání, neboť vrchní služebná, která již delší dobu Buttovou podezírala z těhotenství, si všimla, že její podřízená jaksi záhadně zeštíhlela, ztrátou krve pobledla a zdála se vyčerpaná. Zavolala proto do domu v Bohosudovské ulici porodní asistentku, aby Buttovou vyšetřila. Ačkoliv se žena snažila porodní asistentku přesvědčit, že její těhotenství je výmysl vrchní služebné, zkušenou ženu neošálila a její nechtěný porod tak asistentčinou odbornou prohlídkou vyšel najevo.

Vypuštěná jímka vydala tajemství

Den nato zburcovala celý dům sousedka Hahnových s tvrzením, že odpadní jímku bude třeba vyčistit, neboť je ucpána neznámým předmětem. Spílala služebným paní Hahnové z nedbalého vyhazování odpadu do klozetu a oznámila jim, že jímka bude vypuštěna. Albine Buttová již neměla žádnou šanci, jak svůj čin utajit a rozhodla se k přiznání. Vrchní služebné i paní Hahnové se svěřila se svým zatajeným těhotenstvím, s osamělým porodem v pokoji pro služebné, a doznala také, že velkým předmětem v odpadní jímce je hrnec ukrývající tělíčko holčičky, již sama usmrtila.

Hrnec s tělíčkem byl poté nalezen továrním dělníkem Zeckelem, který jímku po vypuštění důkladně prohledal.

Šokující zpráva se rychle roznesla po celém teplickém předměstí. Ve středu 2. 12. 1891 o činu informoval Teplitz-Schönauer Anzeiger v rubrice pro události z města a okolí.

^{Zdroj: Teplitz-Schönauer Anzeiger, čís. 97, ročník 31., středa 2. 12. 1891.}

Čin spáchala ve stavu nepříčetném

Případ se tak dostal k Okresnímu soudu v Litoměřicích, kde 9. 2. 1892 proběhl soudní proces, jemuž předsedal soudce Weiss. Obžalobu zastupoval prokurátor Brabec a obžalovanou Albine Buttovou obhajoval Dr. Jiskra.

Vyslechnutými svědky byli manželka továrníka Theresia Hahn, porodní asistentka Reichelová, Theresia Arnoschtová a tovární dělník Zeckel, všichni z Trnovan. Soudní lékařská zpráva dospěla k závěru, že dítě se narodilo donošené a zdravé. Jak dokázal vzorek plic, novorozeně zemřelo udušením.

V důsledku jednomyslné shody soudní poroty byla obžalovaná shledána vinnou z trestného činu vraždy novorozence. Vzhledem k polehčujícím okolnostem, mezi něž bylo zahrnuto, že odsouzená dosud nebyla trestaná, učinila kajícné doznání a svůj čin spáchala ve stavu nepříčetném, neboť na mateřství nebyla připravená a dítě porodila v podmínkách, za nichž by se o něj nedokázala postarat, soud Buttovou odsoudil k nejnižšímu možném trestu těžkého žaláře v době trvání tří let, zostřeného denním půstem každé čtvrtletí a temnicí jednou ročně v datum vraždy.

Myslím, že na osudný listopadový den Albine Buttová nikdy nezapomněla.