Poslední noc Heinricha Appelmanna

BOHOSUDOV (MARIASCHEIN), 22. 10. 1890 až 26. 2. 1891:

U Okresního soudu v Litoměřicích (Bezirksgericht Leitmeritz) se dne 26. 2. 1891 odehrálo soudní líčení s mladým horníkem Josefem Lanzdorfem ze Sobědruh (Soborten), o němž o dva dny později informoval Teplitz-Schönauer Anzeiger v rubrice „Soudní síň“. Co mladý horník provedl a jaký trest si od soudu odnesl? Celá událost byla velmi vážná, a rozuzlení v podobě rozhodnutí soudní poroty Vás možná překvapí, možná ne. Posuďte sami:

Jedné říjnové noci roku 1890 našli obyvatelé Bohosudova (Mariaschein) ležet na ulici bezvládné tělo muže, v němž poznali Heinricha Appelmanna, zaměstnaného na nedalekém statku. Onoho osudného večera se v bohosudovském hostinci „Zur Fortuna“ konala taneční zábava, jíž se účastnili tři hlavní aktéři našeho případu: Josef Lanzdorf, jeho milenka, tovární dělnice Anna Nowaková a již zmíněný Heinrich Appelmann. Ten na zábavu přišel ve společnosti svého kolegy ze statku, kočího Bezačinského (v původním textu je uvedeno krkolomné a nesprávně přepsané příjmení „Bezacinšky“, dovolím si proto autorskou korekci).

Appelmann a Nowaková spolu udržovali milostný poměr, který však skončil, neboť Appelmann nejevil zájem o dívku, ani o jejich společného potomka. V červenci roku 1890 se Nowaková seznámila s Josefem Lanzdorfem. Jejich vztah však nebyl příliš hluboký, protože Lanzdorfovi rodiče jej neposvětili. To byl možná jeden z důvodů, proč Lanzdorf s Nowakovou spolu onoho říjnového večera moc netancovali. Lanzdorf chtěl ze zábavy odejít dříve, zatímco Nowaková odmítala opustit sál. V rozmíšce spolu vyšli před hostinec, kde mladík na dívku stále naléhal, aby odešla s ním.

Než se však mladý pár dohodl na dalším vývoji společného večera, věci vzaly zcela jiný, pro všechny zúčastněné šokující spád. Podle výpovědi Nowakové k nim znenadání přiběhl Heinrich Appelmann a vší silou mrštil pivním půllitrem do tváře Lanzdorfovi. Střepy sklenice zasáhly i Nowakovou, která se běžela ukrýt do sálu. Bezačinský, další svědek události, vypověděl, že viděl Appelmanna, jak Lanzdorfovi hodil sklenici do tváře, načež ten v sebeobraně Appelmanna popadl a začal se s ním prát. Pokusil se k nim přiběhnout, aby oba soky od sebe odtrhl, avšak než tak stačil učinit, Lanzdorf pustil Appelmanna a utekl, zatímco Appelmann se vydal opačným směrem zpátky na statek. Bezačinský dle svých slov Lanzdorfa chvíli sledoval. Poté se vydal hledat Appelmanna, jehož však objevil ležícího a obklopeného několika vyděšenými lidmi. Mrtvý měl pod lopatkou zabodnutý nůž. Příčinou smrti bylo silné vnitřní krvácení.

Josef Lanzdorf, jenž byl okamžitě zatčen, se k bodnutí Appelmanna přiznal, a v únoru roku 1891 se musel před soudní porotou zpovídat z trestného činu zabití, napsal Teplitz-Schönauer Anzeiger. Tisk se v dalších řádcích věnoval také Lanzdorfovu popisu, podle něhož měl pouhých 17 let a byl to hezký a silný chlapec. Dle obsahu dokladů se narodil ve Vrchoslavi (Rosenthal, dnešní část města Krupky) a své poslední bydliště měl v Sobědruhách. Pro ucelený rámec doplňuji, že Rosenthal (Růžodol) je také zaniklá obec na Mostecku i část města Liberce. V případě Josefa Lanzdorfa se však nejpravděpodobněji jednalo o Vrchoslav.

Nyní k samotnému soudnímu líčení. Obžalovaný Lanzdorf se hájil tím, že Appelmann opakovaně prohlašoval, že jej ubije k smrti nebo zastřelí, a když se tedy s Annou Nowakovou vypravil na taneční zábavu do Bohosudova, kde měl být také jeho sok, ze strachu se vybavil takzvaným bosenským nožem. Appelmann po něm před hostincem hodil pivní sklenici, která jej omráčila a způsobila mu několik tržných ran v obličeji. Poté, co mladík přišel k sobě, Appelmann jej popadl za krk, zatímco kočí Bezačinský jej držel za ramena. Aby přemohl sílu dvou mužů, ve strachu o život vytáhl nůž a zabodl ho Appelmannovi do zad. Lanzdorf však stále zdůrazňoval, že neměl v úmyslu Appelmanna zabít.

Lanzdorfovu verzi podpořily svědecké výpovědi. Svědek Nejedlý, horník z Bohosudova, řekl: „Appelmann již v sále vyhrožoval, že Lanzdorfa si venku podá tak, že na to nezapomene.“ Jeden z hlavních aktérů, kočí Bezačinský incient popsal v souladu s výpovědí obžalovaného, avšak popřel, že by Lanzdorfa napadl. Dle jeho verze incidentu přihlížel zpovzdálí. Jeho tvrzení však vyvrátilo klíčové svědectví Anny Nowakové, potvrzující Bezačinského zapojení do incidentu. Nowaková dodala, že Appelmann již dříve vyhrožoval napadením Lanzdorfa, což potvrdila poslední vypovídající svědkyně Karoline Pfeiferová.

A s jakým verdiktem mladík odešel od soudu? Porota shledala mladíka vinného ze zabití, avšak v poměru 11 hlasů proti 1 hlasu se usnesla, že obžalovaný Josef Lanzdorf jednal v mezích zákona, neboť se činu dopustil v sebeobraně. V důsledku tohoto verdiktu byl mladík zproštěn obžaloby a následně propuštěn z vězení. A jak po této události dopadl vztah Josefa a Anny? To už je soukromé tajemství, ztracené ve spleti nepsané historie.

Hostinec „Zur Fortuna“ v Bohosudově

Jak uvádí kniha Krupka: poklady z archivů (vydalo Město Krupka a OS KHMK, 2007), Hostinec Fortuna pana Gustava Lufta stával na náměstí nad porcelánkou. Na pohlednici z roku 1900 (horní obrázek) se hostům nabízí venkovní posezení, taneční sál a kulečník. Za zábavou se sem chodilo i po roce 1945. Na spodním obrázku najdete současný stav objektu, před nímž se náš případ odehrál. Za konzultace při bádání i za pomoc s lokalizací místa činu děkuji Nikole Růžičkové, kronikářce města Krupky.