Teplické zločiny C. A K. KRAJSKÝ SOUD V MOSTĚ, 8. 11. a 9. 11. 1897:
„Dodnes máme v živé paměti zprávu o krvavém přepadení německých hasičů u Nové Vsi, při němž statečný zástupce velitele Franz Richter z Hrdlovky přišel o život. Oficiální tisk si pospíšil, aby celou událost vykreslil jako obyčejnou rvačku,“ začaly teplické noviny Teplitz-Schönauer Anzeiger svou reportáž ze soudní síně c. a k. krajského soudu v Mostě, otištěnou ve středu 10. 11. 1897.
Reportáž z prvního dne soudního jednání 8. 11. 1897
Jednání porotního soudu, které mělo objasnit případ, jemuž jsou věnovány předchozí dvě části „Zabití hasiče Franze Richtera“ a „Novoveský zločin jako obraz národnostních nepokojů„, se konalo 8. a 9. 11. 1897. V něm z případu vypadávají Václav Bureš ml. a jeho otec Václav Bureš st., a to i přesto, že Bureš ml. potyčku s hrdlovskými hasiči vyprovokoval. Smrtelné zranění mrštěnou cihlou však Franzi Richterovi způsobil Josef Hrdlička, který také jako jediný usedl na lavici obžalovaných.
Hrdlička se dle pramenů narodil 8. 5. 1870 v uherském městě Lajony, což s největší pravděpodobností odpovídá dnešnímu maďarskému městu Lajosmizse. Na této skutečnosti není nic neobvyklého, přestože měl české rodiče. V době Rakouska-Uherska Češi běžně odcházeli za prací do různých částí monarchie a v matričních záznamech tak často figurovalo jako místo narození město či obec mimo české země. Hrdlička se do Čech vrátil a v době spáchání zločinu byl svobodný a domovsky příslušný do Březové1. Již dříve byl trestán za výtržnosti na veřejnosti a neuposlechnutí úředních příkazů.
Proti obžalovanému byla vznesena obvinění, že dne 8. 8. 1897 v Nové Vsi jednal proti Franzi Richterovi, sice nikoli v úmyslu jej usmrtit, avšak v jiné nepřátelské pohnutce, a to takovým způsobem, že následkem toho došlo k jeho usmrcení. Dále byl obviněn z újmy na zdraví způsobené Antonu Richterovi, bratrovi zabitého Franze Richtera. Z obvinění vyplývá, že ačkoli noviny v buřičském boji o pravdu pojmenovávaly Hrdličkův čin jako krvavou vraždu, soud na incident nahlížel střízlivě a klasifikoval jej jako neúmyslné zabití a přestupek proti tělesné bezpečnosti.
Zdroj: Wikimedia Commons.
Předsedou soudního senátu byl zemský soudní rada Ballig, obhajobu vedl advokát Dr. Kornfeld, pro něhož obhajoba českého klienta, který byl obžalován z vraždy německého hasiče, navíc v rozjitřené době národnostních sporů, jistě nebyla snadným úkolem.
Po přednesení skutečností, o něž se obžaloba opřela a které jsou detailně popsány v první části, a předložení předmětné cihly svědkem Franzem Leitznerem obžalovaný Hrdlička před soudem a početným auditoriem popíral jak zabití Franze Richtera, tak zranění Antona Richtera. Replika státního zástupce na obhajovací řeč byla publikem opakovaně přerušována provoláváním slávy, což předsedu senátu přimělo k vážným napomenutím.
Zpráva z druhého dne byla teplické redakci telegrafována
Druhého dne byly soudní porotě předloženy tři otázky: první se týkala zabití Franze Richtera, druhá zlého úmyslu při tomto činu, třetí se vztahovala ke zranění Antona Richtera. První a třetí otázku porotci jednomyslně zodpověděli kladně, v důsledku čehož byl obžalovaný Josef Hrdlička odsouzen k pěti letům těžkého žaláře, zpřísněného půstem a temnicí v den výročí činu.
Z rozsudku c. a k. krajského soudu v Mostě vyplývá, že justice nepodlehla tlakům ze strany veřejnosti a tisku, skutkovou podstatu případu posoudila v souladu se znaleckými posudky, svědeckými výpověďmi a zajištěnými důkazy a v „Případu Neundorf“ si zachovala tvář důvěryhodné instituce.
*
BONUS: Článek „Politická vražda“ z Moravské orlice ze dne 20. 8. 1897
Přestože jsme si dobový tisk věnující se novoveskému zločinu prolistovali již ve druhé části, na závěr připojuji článek z Moravské orlice, otištěný v pátek 20. 8. 1897. V textu je řada nepřesností. Kupříkladu Richter nebyl zástupcem velitele hasičů v Oseku, nýbrž v Hrdlovce, a informaci o švihnutí Bureše ml. kočím se nepodařilo prokázat. Nakonec však vyšlo najevo a soudně bylo potvrzeno, že se skutečně nejednalo o národnostně či politicky motivovanou vraždu, jak byl incident přehnaně vykreslován tiskem. Tento článek, jako poslední důkaz vyhroceného narativu, je také ideálním epilogem celé pátrací série. Vzhledem k jeho délce a špatné čitelnosti jsem jej nechal načíst pomocí nástroje umělé inteligence ElevenLabs. Audioverzi článku najdete pod obrázkem.
Zdroj: Moravská orlice, ročník 35., číslo 189., pátek 20. 8. 1897, Vědecká knihovna v Olomouci, Signatura III 54.346, str. 1 a 2.
*
Autorský komentář:
Cílem autora je zpracovávat materiály, které odrážejí tehdejší atmosféru ve společnosti, s úmyslem dokumentovat konkrétní úsek dějin regionu v jeho historickém kontextu, nikoliv však prosazovat jakékoliv osobní stanovisko nebo hodnotit minulost z dnešní perspektivy.
Poznámka k případu:
1 Teplický tisk uvedl název obce „Březau“, který nebyl dále lokalizován. Český překlad je pravděpodobně Březová. S ohledem na četný výskyt tohoto názvu nelze určit, do jakého okresu spadala.
Zdroje:
- „Der Todtschlag, begangen an dem Feuerwehrcommandanten-Stellvertreter Franz Richter in Herrlich“, „Drahtbericht“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, rubrika „Soudní síň“, 10. 11. 1897, str. 7.
Úvodní koláž. Autor: Martin Vršecký. Zdroje: Wikipedie, Freiwillige Feuerwehr Schneegattern, Alamy. Fotografie hasičů je pouze ilustrační.
