Teplické zločiny DUBÍ–POZORKA (ZUCKMANTEL), 30. 4. až 26. 8. 1899:
Pozorka (něm. Zuckmantel) byla nejprve samostatnou obcí, než byla společně s Bystřicí, Mstišovem, Běhánkami, Drahůnkami a Cínovcem přičleněna k Dubí (něm. Eichwald), které je proslulé výrobou keramiky a porcelánu.
Roku 1899, tedy dva roky po ničivých povodních, které s sebou do Dubí přinesly obrovské množství stromů, kamení a bahna, v ulicích vyhloubily hluboká koryta a zničily řadu domů, přinesly dne 3. května teplické noviny Teplitz-Schönauer Anzeiger zprávu o zločinu, který nás zavede do dnešní Bílinské ulice v Pozorce. Přestože její část ve směru k Vodní nádrži ČSM byla v minulosti zbořena, dům, který v době incidentu nesl číslo 113, však s největší pravděpodobností stojí dodnes. V tomto domě žila jediná žena, třiatřicetiletá nádenice Anna Mauková. Muži se v něm však střídali dva. Jak už to bývá, dva kohouti na jediném dvorku nikdy nepřinášejí klid. A neměla ho ani Anna Mauková.
K incidentu došlo v domě č. 113, tedy v dnešní Bílinské ulici. Z porovnání staré katastrální evidenční mapy s dnešním stavem zachované části ulice vyplývá, že dům by měl dodnes stát. Zdroj: Český úřad zeměměřičský a katastrální.
Útočníka pronásledoval manžel Maukové
Když 30. dubna 1899 kolem šesté hodiny ranní Mauková otevřela dveře svého bytu a do předsíně postavila necky naplněné vodou, ve dveřích se objevil Franz Schuster, zednický pomocník z Dubí a požadoval po ní košili, kterou u ní údajně zapomněl. Mauková jej požádala, aby tak nekřičel, protože v bytě je její manžel. Když se poté otočila, aby se vrátila do svého bytu, ozval se výstřel. Střela zasáhla Annu Maukovou do levé hýždě a způsobila jí přibližně osm centimetrů hluboké poranění, které nebylo bez vážnějších následků.
Jak uvedl teplický tisk, Schustera při útoku spatřila nejen samotná zraněná, ale následně také její manžel Josef Mauk, který útočníka pronásledoval a upozornil na něj četnictvo, i služebná Johanna Kadnerová. Obviněný, který byl dopaden krátce po činu, však svou vinu od počátku popíral. Bylo rovněž prokázáno, že svůj byt opustil již o půl druhé v noci a pro dobu spáchání činu nedokázal doložit alibi. Schustera proto četnictvo zatklo a dopravilo k c. a k. okresnímu soudu v Teplicích. Odtud byl postaven před porotu c. a k. krajského soudu v Litoměřicích, kde během hlavního líčení vyšly najevo také poměry panující v domácnosti Anny Maukové.
Bílinská ulice v Dubí–Pozorce, jak ji v roce 2025 zaznamenaly mapy Google. Podle mého odhadu by se dům s někdejším označením č. 113 měl nacházet za patrovým domem se zelenou fasádou. Zdroje: Český úřad zeměměřičský a katastrální, Google Maps.
Pokus o vraždu, nebo nešťastná náhoda?
Franz Schuster, čtyřicetiletý svobodný zednický pomocník pocházející z malé osady Jezerce, dnešní části města Stříbro na Tachovsku, se s nádenicí Annou Maukovou seznámil roku 1895. Poté s ní až do dubna 1899 žil v domě č. 113. Anna Mauková byla v té době vdaná, avšak od svého manžela Josefa odloučená. Nebylo však tajemstvím, že po jistou dobu sdíleli společnou domácnost Mauková, její manžel Mauk i její milenec Schuster. Protože však mezi oběma muži docházelo k častým sporům, Mauk svou manželku znovu opustil.
Počátkem dubna 1899 vznikly neshody také mezi Maukovou a Schusterem, který se následně z jejího bytu odstěhoval. Poté jí házel kamení do oken a vykřikoval: „Když už se mnou nechceš žít, tak tě zazdím nebo probodnu nožem!“ Schuster si následně opatřil revolver, který Maukové při dalším setkání ukázal, a vyhrožoval jí, že se zastřelí. Nakonec se však 30. dubna patrně odhodlal k výstřelu na Annu Maukovou.
V přípravném řízení Schuster tvrdil, že žádný revolver nevlastnil, a tudíž na Annu Maukovou ani nemohl střílet. Při hlavním líčení, které se před litoměřickým soudem konalo ve čtvrtek 24. srpna 1899, však připustil, že si zbraň skutečně opatřil. Dále uvedl, že když 30. dubna přišel před byt Anny Maukové a nedostal od ní odpověď ohledně košile, kterou si u ní zapomněl, upadl do pomateného stavu a rozhodl se zastřelit. Když pak chtěl revolver prohlédnout a nabít, zbraň náhle vystřelila a omylem zasáhla Maukovou. Úmysl střílet na ni však podle svých slov neměl.
Obec Pozorka (něm. Zuckmantel) byla k Dubí připojena roku 1960. Zdroj: starepohledy.cz.
Patnáct měsíců za milostné drama
V reportáži ze soudní síně teplické noviny z výpovědi Maukové uvedly, že Schuster na ni začal nezdravě žárlit, neboť ji chtěl mít více než její manžel. Přesný kontext tohoto výroku neznáme, avšak vzhledem k tomu, že Schuster několik let vystupoval v roli jejího partnera, nelze jeho žárlivost vůči manželovi Maukové považovat za zcela nepochopitelnou. Neobvyklé uspořádání vztahů v domácnosti mohlo souviset také s obtížnými životními podmínkami tehdejší dělnické vrstvy, pro niž důstojné bydlení nebylo zdaleka samozřejmostí. Lidé tak někdy přebývali ve společných domácnostech, ačkoli takové soužití vzájemným vztahům zpravidla neprospívalo.
Jak Mauková dále uvedla, neměla ze Schustera strach. Neobávala se ani zazdění či ubodání, pouze si dávala pozor, aby proti ní nepoužil střelnou zbraň. Přesto se onoho rána ocitla v bezprostřední blízkosti ozbrojeného Schustera. Výstřel na Annu Maukovou byl vypálen ze vzdálenosti jednoho až dvou kroků. Když byla zasažena, byla podle své výpovědi mírně předkloněná.
Posudky soudních znalců i znalců v oboru balistiky vyzněly v neprospěch obžalovaného. Porotě byla předložena otázka viny Franze Schustera ve věci pokusu o vraždu, dále otázka týkající se vyhrožování a otázka ve věci nedovoleného ozbrojování. Současně byla pro případ záporného rozhodnutí poroty o pokusu o vraždu položena i náhradní otázka, zda se Schuster dopustil přečinu ohrožení bezpečnosti života. Pokus o vraždu důrazně popíral i obhájce obžalovaného, dr. Böck.
Na základě výroku poroty, která nepřijala obžalobu z pokusu o vraždu a případ posoudila výrazně mírněji, než požadovalo obžalovací podání, byl Franz Schuster uznán vinným pro pokus o tělesné poškození a odsouzen podle Trestního zákona o zločinech, přečinech a přestupcích z roku 1852 k patnácti měsícům těžkého žaláře, přičemž trest byl zostřen jednodenním půstem v každém měsíci. Dále mu byla uložena peněžitá pokuta ve výši pěti zlatých, případně náhradní trest čtyřiadvaceti hodin vězení.
Zda bylo manželství Maukových následně definitivně rozvedeno, nebo zda incident vedl k jejich usmíření, lze dnes již jen spekulovat.
*
Zdroje:
- „Mordversuch“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, rubrika „Z města a okolí“, roč. 39, čís. 36, 3. 5. 1899, str. 7.
- „Versuchter Mord“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, rubrika „Soudní síň“, roč. 39, čís. 69, 26. 8. 1899, str. 11.
Úvodní koláž. Autor: Martin Vršecký. Zdroje: starepohledy.cz, Pinterest. Postava muže byla vytvořena pomocí nástroje AI. Obrázky osob jsou pouze ilustrační.
