Teplické zločiny DRAHKOV (DRAKOWA), 25. 10. 1897 až 22. 6. 1898:
Vydáte-li se teplickou ulicí Pod Doubravkou (Schlossbergstraße) a pojedete dále jihovýchodním směrem na Suché (Suchey), nemůžete minout obec, rozprostírající se kousek od severovýchodního úpatí Doubravské hory (Schlossberg) a nesoucí název Drahkov (Drakowa). Na místě dnešního Drahkova nejdříve vzniklo zemědělské sídlo podél cesty, které dalo základ pozdější obci s kapličkou, restaurací i hasičskou zbrojnicí. A právě v Drahkově se v pondělí 25. října 1897 udál incident, o němž napsaly teplické noviny ze středy 22. června 1898 a díky němuž se před soudem ocitli kovář Martin Rösler a samotný starosta obce Josef Höhne.
Z archivních pramenů vyplývá, že v polovině 17. století byl Drahkov osídlen převážně německým obyvatelstvem. S nástupem průmyslové revoluce vzrostla potřeba pracovních sil, zejména při výstavbě železnice a rozvoji těžby uhlí, což vedlo k příchodu českých dělníků z vnitrozemí, kteří se zde postupně natrvalo usadili. Z hlediska územní správy byl Drahkov v letech 1869 až 1890 veden jako osada obce Srbice (Serbitz), v letech 1900 až 1960 jako osada obce Suché a od roku 1961 je součástí obce Modlany (Modlan). Kaplička, původně vysvěcená v roce 1904, byla zbořena v roce 1968. Pozorným z vás jistě neunikl dobový automobil, zřejmě první v obci i širokém okolí. Jedná se o vůz značky Benz Ideal, jehož majitelem byl pan Krahl z Trnovan. Zdroj: Oficiální stránky obce Modlany.
Napadnutí a pronásledování bez zjevného motivu
Do hostince paní Frapsové, stojícího při hlavní silnici do Teplic, přišel toho dne Josef Suchant, který byl krátce po svém příchodu nejprve napaden Martinem Röslerem a poté těžce zbitý starostou Höhnem. Zraněný Suchant odešel následujícího dne do Trnovan (Turn), kde jej ošetřil doktor Weber. Jelikož se však jeho zranění zhoršovala, musel být převezen do teplické nemocnice, kde se nakonec uzdravil. Nepotvrzeným motivem mohla být národnostní nenávist a provokace, jelikož k incidentu došlo v časech vyostřených česko-německých vztahů, avšak jedná se pouze o mou spekulaci, neboť přesnou příčinu sporu noviny neuvedly.
Protože Josef Suchant podal na starostu Höhneho a kováře Röslera trestní oznámení, k němuž připojil obvinění, podle něhož jej měli oba muži pronásledovat a násilně napadnout na cestě z Drahkova do Prosetic (Prasseditz), konalo se ve dnech 15. a 16. června 1898 soudní jednání u c. a k. krajského soudu v Litoměřicích. Předvoláno bylo až 23 svědků události.
Svědecké výpovědi proti tvrzení poškozeného
V průběhu výslechu svědků vypověděl horník Josef Tietze, že dne 25. října 1897 on sám Josefu Suchantovi v drahkovském hostinci, kde se podnapilý Suchant projevoval vulgárně a vyvolával spory se všemi hosty, dal pohlavek a poté jej svou holí několikrát udeřil do hlavy. Paradoxem je, že na základě této výpovědi rozšířilo státní zastupitelství obžalobu i na Tietzeho.
Ostatní svědci shodně vypověděli, že ani starosta, ani Rösler se na napadení Suchanta nepodíleli, přičemž Suchant na své výpovědi trval.
Nakonec však žalobce tíhu svědectví nepřemohl a jak Josef Höhne, tak i Martin Rösler byli obžaloby zproštěni, jelikož soud nemohl přiznat výpovědi poškozeného Suchanta plnou věrohodnost. Suchant byl proto se svými nároky na náhradu škody odkázán na občanskoprávní řízení.
*
Speciální příloha k případu
Prameny uvádějí, že drahkovský hostinec při hlavní cestě vedla nejdříve stará paní Frapsová. Po ní se jejího provozu ujal s největší pravděpodobností její syn Ernst Fraps, který podnik přejmenoval na Restauration Zum Gartenlaube des Ernst Fraps (Hostinec U Zahradního altánu Ernsta Frapse), který se stal vyhlášeným a hojně navštěvovaným.
O životě hostinského Ernsta Frapse se mi nepodařilo dohledat další informace. Vypátral jsem však nositele stejného jména (viz fotka), narozeného 31. prosince 1911 v Drahkově jako jedno ze čtyř dětí horníka, později řezníka. Je velmi pravděpodobné, že tento Ernst byl v úzkém příbuzenském vztahu s rodinou Frapsových provozující hostinec. Jeho životní příběh je stejně pohnutý jako dějiny 20. století, které krutě zasáhly do životů Čechů i Němců, kteří nacismu podlehli i vzdorovali, a nevratně změnily složení obyvatelstva i obraz obcí v našem regionu.
Ernst Fraps byl v prosinci 1940 odveden a vycvičen jako příslušník protitankové jednotky. U 2. roty protitankového oddílu 28 (2./Pz.Jäger-Abt. 28) bojoval v rámci 28. pěší divize na východní frontě. Již po několika týdnech obdržel Železný kříž II. třídy. Po zimních bojích byl v březnu 1942 povýšen do hodnosti svobodníka a za to, že v pěti střetnutích údajně dosáhl 14 zásahů (propagandistické zdroje – neověřeno), obdržel Železný kříž I. třídy.
U Kerče během sovětské ofenzivy odrážel tankové útoky na krátkou i větší vzdálenost a během tří dnů, navzdory silné palbě i ztrátě obsluhy, údajně zasáhl celkem 11 tanků (propagandistické zdroje – neověřeno). Za tyto činy obdržel 18. května 1942 Rytířský kříž a byl povýšen na hodnost poddůstojníka. Padl 26. ledna 1943 v boji u Leningradu při přímém zásahu u svého kanónu.
Mladý Fraps byl, stejně jako mnozí příslušníci jeho propagandou ovlivněné generace, zapojen do krvavého válečného tažení, za něž zaplatil životem. Rodina Frapsových z Drahkova, na níž si svou oběť vyžádaly obě světové války, navždy zmizela. Hostinec, který v klidnějších časech musel být příjemným místem ve středu malé obce, byl později zbořen a nahrazen moderní zástavbou rodinných domů.
Zdroje:
- „Ein eingeklagter Vorsteher“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, rubrika „Soudní síň“, ročník 38, číslo 50, 22. 6. 1898, str. 10.
- Oficiální stránky obce Modlany.
- Zykmund, Neuvirt, Kuranda, Špaček: „Turn (100 let města Trnovany – Teplice)“, r. 2010.
- Traces of War: Fraps, Ernst (Panzerjäger-Abteilung 28).
- Florian Berger: Ritterkreuzträger aus Österreich und den k.u.k. Kronländern, r. 2006.
Úvodní koláž. Autor: Martin Vršecký. Zdroje: Oficiální stránky obce Modlany, Alamy. Obrázek osoby je pouze ilustrační.
