Teplické zločiny TRNOVANY (TURN), TEPLICE-ŠANOV (TEPLITZ-SCHÖNAU), 25. 12. 1899 až 17. 2. 1900:
Na Boží hod vánoční roku 1899 byla jasná a mrazivá noc, když Novosedlickou ulici (něm. Weißkirchlitzerstraße, dnes Emílie Dvořákové) v Trnovanech náhle vytrhlo z nočního klidu násilí, mužský křik a klapot prchajících kroků. Na místě byl následně zadržen muž, kterého policejní strážník odvedl na služebnu. Případ pak v únoru 1900 projednával c. a k. krajský soud v Litoměřicích. Tímto případem uzavíráme kapitolu zločinů 19. století a otevíráme příběhy století dvacátého.
Přepadeni na cestě z půlnoční mše
Náš příběh začíná v Dubské ulici v noci na 25. prosince kolem třetí hodiny ranní. Právě tehdy za policejním strážníkem přiběhli dva vyděšení mladíci – sedmnáctiletý zámečnický pomocník Karl Groh a osmnáctiletý pomocný dělník Vincenz Berger. Rozrušeně mu popsali, že je v Novosedlické ulici právě přepadl neznámý muž.
Novosedlická ulice (něm. Weiskirchlitzerstraße) dnes nese jméno Emílie Dvořákové. Vpravo se nachází restaurace Městské sály. Zdroj: Zykmund, Neuvirt, Kuranda, Špaček: „Turn (100 let města Trnovany – Teplice)“, r. 2010.
Oba mladíci se vraceli z půlnoční mše v Teplicích a do Novosedlic (něm. Weißkirchlitz) doprovázeli dámu, která jim dělala společnost. V Novosedlické ulici v Trnovanech, poblíž Pollakova obchodu s novinami, spatřili na ulici stín. Berger jej považoval za strom, Groh však poznal, že jde o člověka.
Když se přiblížili, mužská postava náhle vyskočila přes příkop na silnici. Berger se dal na útěk, zatímco Groha muž chytil za klopy a vykřikl cosi, co znělo jako „Uher!“ Groh výkřiku rozuměl tak, že po něm muž požaduje hodinky. Zvedl ruku, v níž držel klíč od domu, a zvolal: „Co chcete!“ Když muž zjistil, že Groh mluví německy, pustil ho. Groh se vzápětí také dal na útěk.
Strážník na nic nečekal a vydal se do Novosedlické ulice hledat útočníka. Měl štěstí. Muž, kterého strážník té noci už jednou potkal, tam skutečně byl. Dokonce se ochotně nechal zatknout a odvést na policejní služebnu.
Neznalost němčiny způsobila nedorozumění
Tím mužem byl Rudolf Kučera, devětadvacetiletý kovářský pomocník narozený v Bílém Újezdě na Královéhradecku, který byl toho času zaměstnán v Bohušovicích nad Ohří (něm. Bauschowitz) na Litoměřicku. Kučera byl obviněn a 11. února 1900 usedl na lavici obžalovaných c. k. krajského soudu v Litoměřicích. Protože němčině rozuměl jen velmi obtížně, soudní jednání zčásti probíhalo v českém jazyce.
V soudní síni se rozkryl celý trnovanský incident ve své celistvosti. Kučera přijel na Vánoce do Teplic, aby se setkal se svou sestrou, která bydlela u svého druha v Novosedlicích. Na Štědrý večer se všichni tři vypravili do teplického hostince „Císař Josef“, kde zůstali asi do druhé hodiny v noci.
Budova depa elektrických drah v ulici Emílie Dvořákové stále slouží svému původnímu účelu a dodnes v ní funguje areál městské hromadné dopravy. Dochovala se také stavba někdejšího mlýna. Zdroj: Zykmund, Neuvirt, Kuranda, Špaček: „Turn (100 let města Trnovany – Teplice)“, r. 2010.
S druhem své sestry se Kučera pohádal, protože se od ní dozvěděl, že se k ní chová hrubě. Muž a Kučerova sestra z hostince odešli dříve a Kučera se za nimi vracel Novosedlickou ulicí. Cestou zastavil strážníka, jemuž se snažil vysvětlit, že sestřin druh je podezřelá osoba a v Novosedlicích žije pod falešnou identitou. Když se po incidentu s Grohem a Bergerem tentýž strážník pro Kučeru vrátil, domníval se, že jej vede za sestrou do Novosedlic. Protože Kučerovi němčina dělala potíže, se strážníkem se nedokázal domluvit. Nakonec se nechal odvést na policejní služebnu.
Z výpovědí i okolností případu vyplývá, že se nejspíše jednalo o nedorozumění. Rudolf Kučera v Novosedlické ulici nejspíše čekal na sestřina druha, s nímž chtěl dokončit konflikt, který započal v teplickém hostinci. Když se k němu blížili Berger s Grohem, v noční tmě se domníval, že přichází jeho sok, a mladíka proto přepadl. Protože Kučera začal vyjednávat v českém jazyce, Groh z jeho nesrozumitelného výkřiku usoudil, že se jej snaží oloupit o hodinky.
Kučerově údajnému úmyslu nenasvědčovala také skutečnost, že nebyl ve finanční tísni. Jeho sestra mu totiž měla vrátit jednu zlatku, za kterou měl odcestovat zpět do Bohušovic.
Kučerův případ podobně posoudila také soudní porota. Na otázku viny odpověděla záporně poměrem deseti hlasů proti dvěma. Rudolf Kučera byl proto zproštěn obžaloby a propuštěn z vazby.
Kučera se v únoru 1900 vrátil domů. Teplické ulice mezitím znovu zaplnil čilý ruch a nikdo netušil, že město právě vstupuje do století, které přinese řadu zásadních dějinných zvratů a které bude mít pro jeho další osud fatální dopad. Zatím však Teplice vstupovaly do epochy svého největšího stavebního, kulturního i průmyslového rozmachu. A ani v ní nebyla o zločin nouze.
*
Zdroj:
- „Ein Raubversuch auf der Weißkirchlitzer Straße“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, rubrika „Soudní síň“, roč. 40, čís. 21, 17. 2. 1900, str. 9-10.
Úvodní koláž. Autor: Martin Vršecký. Zdroje: Pinterest, Alamy, Zykmund, Neuvirt, Kuranda, Špaček: „Turn (100 let města Trnovany – Teplice)“, r. 2010.
